Jan Švec | honzas.cz English
Menu

Kontextový návrh syntetických promotorů pomocí neuronových sítí umožňuje přepojování eukaryotických transkripčních sítí

17. března 2026 npj Systems Biology and Applications

Syntetická biologie hledá způsoby, jak navrhovat regulační DNA přesněji a s menším množstvím laboratorních pokusů. Náš článek v npj Systems Biology and Applications využívá neuronové sítě k hledání kontextově vhodných míst pro vložení vazebných míst transkripčních faktorů do promotorů. Výsledek propojuje návrh modelu strojového učení s biologickými omezeními a experimentálním ověřením.

Portrétní náhled první strany článku o syntetických promotorech

Řečově-kognitivní dataset DigiDiaDem: první experimenty s detekcí kognitivních poruch z řeči

6. února 2026 IEEE Access

Výzkum kognitivních poruch z řeči potřebuje data, která propojí dobře navržené úlohy, klinický kontext a reprodukovatelné vyhodnocení. Náš článek v IEEE Access představuje řečově-kognitivní dataset DigiDiaDem a první experimenty, které nad ním vznikly. Práce spojuje návrh dialogového systému, rozpoznávání řeči, přípravu dat a vyhodnocení metodami strojového učení.

Portrétní náhled první strany článku o datasetu DigiDiaDem

Detekce kognitivních poruch pomocí opakování nesmyslných slov založeného na ASR

22. srpna 2025 Text, Speech, and Dialogue, TSD 2025, LNCS

Krátké řečové úlohy mohou zachytit kognitivní změny bez dlouhého klinického rozhovoru. Článek zkoumá, zda lze pomocí automatického rozpoznávání řeči vyhodnotit okamžité opakování nesmyslných slov a rozlišit zdravé účastníky od osob s kognitivní poruchou. Experiment ukazuje, proč při zapojení řečových technologií do screeningu záleží na chybách rozpoznávání, fonologické podobnosti i volbě jazykového modelu.

Portrétní náhled článku o opakování nesmyslných slov

Automatická detekce kognitivních poruch pomocí sémantické analýzy slovních popisů obrázků

22. srpna 2025 Text, Speech, and Dialogue, TSD 2025, LNCS

Slovní popis obrázku vypovídá nejen o výslovnosti, ale také o tom, kterých pojmů a vztahů si člověk všímá a jak je uspořádá v jazyce. Článek kombinuje rozpoznávání řeči, formální sémantickou analýzu a strojové učení při porovnávání českých popisů s expertní referencí. Výsledné sémantické příznaky nabízejí interpretovatelnou cestu ke škálovatelnému screeningu kognitivních poruch.

Portrétní náhled článku o sémantické analýze popisů obrázků

Když rozpoznávání řeči opustí laboratoř: UWebASR v praxi

25. července 2025 Výzkumný článek

CLARIN 25. července 2025 publikoval impact story Innovative Tool Transforms the Use of Voice Technology. Text popisuje, jak UWebASR a související řečové a jazykové nástroje českého CLARIN uzlu pomáhají médiím, hackathonům, bezpečnostně orientovanému zpracování i akademickému provozu. Pro mě je důležitý hlavně praktický posun: infrastruktura pro rozpoznávání řeči začíná být opravdu užitečná ve chvíli, kdy se na ni lidé mohou spolehnout mimo laboratorní ukázku.

Široký náhled s Martinem Bulínem, Pavlem Ircingem a Janem Švecem z CLARIN impact story o UWebASR

Asking Questions: jak hledat odpovědi v dlouhých svědectvích

13. července 2023 Výzkumný článek

Dlouhé orálněhistorické nahrávky jsou bohaté historické prameny, jejich délka a struktura však ztěžují vyhledávání i další využití. CLARIN 13. července 2023 publikoval impact story State-of-the-Art Speech Recognition for Understanding Oral Histories, která představuje framework Semantic Search / Asking Questions postavený na rozpoznávání řeči, generovaných otázkách a sémantickém vyhledávání. Praktický cíl je pomoct výzkumníkům i návštěvníkům položit otázku, najít relevantní pasáž a pustit si odpověď přímo z původního svědectví.

Široký náhled rozhraní Semantic Search / Asking Questions použitého v CLARIN impact story