Obava o paměť může odstartovat dlouhé hledání někoho, kdo propojí jednotlivá vyšetření a doporučí správný další krok. Na Nezapomenutelném dni paměti na Vinohradech jsme s týmem DigiDiaDem na anonymizovaném příběhu připomínajícím pohádku o slepičce a kohoutkovi ukázali, jak roztříštěná tato cesta někdy bývá. Případ zároveň ukázal, jak může krátký digitální prescreening doplnit standardní vyšetření, aniž by nahrazoval klinickou diagnózu.

Protože jsem se nemohl zúčastnit souvisejícího Dne kognitivního zdraví na Fakultě aplikovaných věd, rád jsem se k vinohradské akci připojil se svými kolegy z projektu DigiDiaDem.

Jako v pohádce o slepičce a kohoutkovi

Jeden příběh z programu mi utkvěl právě tím, že každá odpověď otevřela další pochůzku. Anonymizovaný člověk ve věku 77 let se kvůli rodinné zátěži nejprve obrátil na praktického lékaře s prosbou o vyšetření paměti. Následovaly návštěvy psychiatrie a neurologie, dílčí vyšetření však nepřinesla kognitivní test, který by nálezy propojil a odpověděl na původní obavu.

Na specializované vyšetření se čekalo dva roky. Zdravotní pojišťovna dokázala nabídnout seznam pracovišť podle diagnózy, kterou dotyčný pochopitelně ještě neznal. Na internetu se daly najít jednoduché testy, ale bez odborného výkladu a jasné odpovědi, co udělat dál.

Až druhý praktický lékař doporučil Ambulanci pro poruchy paměti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde působí náš kolega Aleš Bartoš. Aplikaci DigiDiaDem lze obecně absolvovat také doma, v tomto konkrétním případě ji však dotyčný vyplnil v ordinaci před standardním vyšetřením, a to během přibližně jedenácti minut. Výsledek neurčil diagnózu; upozornil na potenciálně znepokojivý profil a doporučil včasnou odbornou péči. Následující standardní vyšetření potřebu další péče v zásadě potvrdilo.

Právě tuto praktickou mezeru má DigiDiaDem pomáhat překlenout. Digitální prescreening nemůže nahradit lékaře, může však zpřístupnit první krok, dát další konzultaci konkrétnější podklad a snížit riziko, že člověk bude dál obcházet dveře, za nimiž vždy najde jen část odpovědi. Výzkumný základ, návrh datasetu a první experimenty s analýzou řeči popisuje náš článek v IEEE Access o řečově-kognitivním datasetu DigiDiaDem.

Na fotografii jsme já, Martin Víta, Luboš Šmídl a Aleš Bartoš, čtyři kolegové z projektového týmu. Aleši, díky za organizaci, pohoštění a informačně nabitý program. Bylo příjemné vidět celý tým pohromadě a zasadit DigiDiaDem do širších klinických i společenských souvislostí.

Jan Švec, Martin Víta, Luboš Šmídl a Aleš Bartoš z týmu projektu DigiDiaDem
Zleva Jan Švec, Martin Víta, Luboš Šmídl a Aleš Bartoš, kolegové z týmu projektu DigiDiaDem.

Odkazy

  • Aplikace DigiDiaDem: Veřejné online samovyšetření řeči a paměti vyvinuté projektovým týmem.
  • O projektu DigiDiaDem: Kontext projektu, zamýšlené použití a informace pro veřejnost i lékaře.
  • Materiály akce: Veřejný rozcestník s programem a materiály Nezapomenutelného dne paměti.
  • Den kognitivního zdraví: Související veřejná akce Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity.
  • Ambulance pro poruchy paměti FNKV: Specializované pracoviště spojené s Alešem Bartošem a návaznou péčí o lidi s obtížemi s pamětí.
  • Martin Víta: Profesní profil člena týmu DigiDiaDem, který propojuje data, medicínu a technologie.

Číst dále